Český přírodovědec Antonín Frič před více než 150 lety rozdělil vodní toky na 4 pásma podle vlastností, které v daném úseku řeky mají – jedná se hlavně o množství kyslíku, teplotu či množství organických látek (znečištění). Připojil k tomu i zastoupení různých skupin bezobratlých živočichů či jejich larev – pošvatek, jepic, chrostíků, blešivců, muchniček, pijavek či pakomárů.
A nepřímo způsobil, že před sedmáky vyvstal úkol vyřešit logickou úlohu typu Zebra (principy tohoto typu úloh můžeme najít např. na https://mozkolam.cz/slovni-hlavolamy/zebry/)
Sedmáci pracovali ve dvojicích a k dispozici měli 16 tvrzení, která museli analyzovat a s jejich pomocí správně přiřadit vlastnosti jednotlivým rybím pásmům – pstruhovému, lipanovému, parmovému i cejnovému.
A podařilo se, i když u některých týmů došlo k záměně dvou pojmů.
Se získanými informacemi jsme dále pracovali. V krátkých textech jsme získali základní informace o vybraných českých rybách, ty jsme pak následně zařazovali do příslušného prostředí (k rybím pásmům jsme přidali i vody stojaté).
Zjistili jsme, že některé ryby jsou velice citlivé na kvalitu prostředí – mají úzkou tzv. valenci (např. vranka, střevle, pstruh) a můžeme je využít jako bioindikátory kvality prostředí, jiné druhy mají valenci širokou a dokážou se adaptovat na různá prostředí (např. štika, okoun).
Bioindikátory mohou být i zástupci bezobratlých – v nejčistších vodách najdeme larvy pošvatek či plochých a hrabavých jepic a řada larev chrostíků, indikátory špinavých vod jsou larvy pakomárů či pijavky.
Honza Vrtiška