Předposlední červnový týden strávili páťáci na společném vysněném puťáku na Šumavě. Sami si předem naplánovali jídelníček, sepsali potřebné suroviny a ještě ve Vraném vše nakoupili. Po dvojicích nebo trojicích pak vařili a byli bezvadní! Stejně tak stavění a balení stanů jim šlo nádherně od ruky. A k tomu našlapali fůru kilometrů s „plnou polní“ mezi Rejštejnem, Antýglem a Prášily. Otužilci se koupali ve Vydře, všichni si užili na soutoku Vydry a Křemelné, ve vlčím výběhu u Srní, na rozhledně na Poledníku nebo u Prášilského jezera, zájemci si vyrobili puťákovská trička.
Katka Vrtišková
Co zvládli překonat?
Já jsem překonala, když jsme šli na ten Poledník, strach z výšek, že jsem tam vůbec vylezla. Já jsem přežil mřížkovou podlahu na Poledníku. Pro mě nejtěžší bylo vařit, protože vařit neumím. Já jsem hrdá na to, že jsem výstup do kopce na Poledník nevzdala. Já jsem překonal to, že jsem ušel 13 km s báglem. Já jsem hrdá na to, že jsem dokázala vylézt na Poledník. Já jsem hrdá, že jsem dopajdala až do Prášil, i když to strašně bolelo. Já jsem hrdá na to, že jsem překonala nervy při stavění stanu při kamenovém povrchu. Já jsem hrdý, že jsem si nic neudělal. Já jsem hrdý, že jsem měl nervy na to skládat a stavět stan. Já jsem hrdá na to, že jsme s Aničkou pokaždý stihli stan postavit a zabalit. Já jsem hrdý na to, že jsem zapomněl jenom jednu věc, ale dokázal jsem si ji půjčit (tepláky). Já jsem hrdý na to, že jsem se zvládl vykoupat v té ledové Vydře a plavat tam, protože v životě jsem se takhle neotužoval. Já jsem hrdá na to, že jsem zvládla chodit po Poledníku (rozhledně) a slézt po tom žebříku. Já jsem dokázal narvat náš stan do toho obalu. Já jsem hrdá na to, že jsem si vybral tu delší cestu, protože i když to bylo hodně těžký, tak to bylo hodně hezký. Já jsem hrdá na to, že jsem ušla těch 19 km, že jsem se na to hecla, a popravdě jsem za to ráda, protože tam byly krásný výhledy.
Na co nejvíc budou vzpomínat, až budou v 9. třídě?
– výstup na Poledník, bylo to těžký a zábavný – cesta k Prášilskému jezeru, bavilo mě to a bylo tam hezky – na vtipnou cestu na Poledník – výhled z Poledníku a jezero – na pouštění a zpívání písniček cestou na Poledník, protože nám to pomáhalo při cestě – celkově na puťák, že jsem ho zažil a taky jak jsme s Honzou našli náboj – na vlky, ještě jsem v životě neviděl a byli blízko a byli nádherní – chození po kamenech u Vydry, bylo to příjemný na nohy – na to vaření, bavilo mě – že jsem ušel 13 km, protože když jsme šli 8 do Antýglu, tak mi nohy třeštily – na ten čtvrtek na těch 19 km, protože ta cesta tam i zpátky byla dobrá – na cestu jak jsme jeli do prvního kempu, protože to bylo nekonečný – jak jsem ušel 13 km s plnou krosnou – skákání na kamenech u Vydry – čtení informací v parku, začalo mě to zajímat, šelmy v Česku – jak jsme byli u těch vlků, bylo to hrozně zajímavý, jak tam běhali – na Prášilské jezero, je to jedno z nejhezčích míst, kde jsem byl
