Již před několika týdny jsme se sedmáky založili pokus s klíčením semen fazole. Zajímalo nás, jaké podmínky semena potřebují, aby vyklíčila. A zda mezi tyto podmínky patří i světlo. Jednu polovinu semen jsme tedy umístili do kádinek na parapet okna, druhou polovinu jsme zavřeli do skříně. Po týdnu jsme zjistili, že světlo pro klíčení potřeba není. Dokonce ve tmě semena vyklíčila rychleji.
Jejich problémem ale bylo, že vzniklé rostlinky byly žluté a jejich stonky byly chabé. Pokus tedy pokračoval. Co se s nimi stane, když je přesuneme na světlo?
Netrvalo dlouho a žluté rostliny celé zezelenaly, jen jejich stonky zůstaly chabé a rostliny spíše polehávaly, než že by se hnaly za světlem. Tuto fázi pokusu jsme si propojili s reálnými zkušenostmi (např. žlutá tráva pod stanem při letním stanování).
Nejstatečnější a nejlépe vyvinutou rostlinu jsme přesadili do hlíny a opatřili opěrnou tyčkou. Rostlina se nám odvděčila tím, že se kolem stonku začala omotávat. A byla levotočivá, stejně jako většina u nás rostoucích popínavek. Následovala výzva – najdeme ve vranské přírodě nějakou rostlinu, která je pravotočivá?
Odpověď: Najdeme – je to např. chmel, který se pne po rostlinách na břehu Vltavy.
Když jsme se na tu naši rostlinu koukali, napadla nás další otázka – v které části svého těla vlastně přirůstá? Vytvořili jsme řadu hypotéz – všude stejně, jen dole, jen uprostřed, jen nahoře, … Jak ale ověřit, která hypotéza je správná? Vzali jsme lihovou fixu a po celém stonku jsme udělali čárky vzdálené od sebe 1 cm.
A pár dní počkali. Zjistili jsme, že rostlina přirůstá jen nahoře – ve zbylých částech stonku zůstaly čárky způsobně vedle sebe s centimetrovým rozstupem.
A co říci na závěr? Fazole se nám odměnila tím, že začala kvést.
Honza Vrtiška
01 – klíčení semen na vatě
02 a 03 – klíčení semen po přendání do čisté vody
04 – rostliny klíčené ve tmě po přendání světlo
05 – nejzdatnější rostlina přesazená do hlíny
06 – rostliny přesazené do větší nádoby – ty nižší dvě byly původně klíčeny ve tmě
07 – levotočivost fazole
08 – důkaz, že ve spodní části nedochází k růstu rostliny – značky jsou stále od sebe 1 cm
