ZÁKLADNÍ ŠKOLA VRANÉ NAD VLTAVOU

Exkurze 6. A v rámci projektu Cirkulární škola

Díky projektu Cirkulární škola máme možnost se seznamovat s kreativními, moderními, designově atraktivními a hlavně k přírodě šetrnými výrobky a výrobními postupy, které se snaží snižovat množství odpadu, vracet materiály do oběhu.

Tentokrát jsme vyjeli do Prahy, kde byly naším cílem 3 ostrůvky tohoto pozitivního přístupu ke světu – Skautský institut, Pražský inovačním institut a některé z provozů v Kampusu Hybernská.

Ve Skautském institutu, který se nachází na Staroměstském náměstí jsme se seznámili s vermikompostováním a pomocí kamery připojené k počítači pozorovali aktivity žížal v něm. Také nám byl představen význam zeleně ve městě a možnosti ozelenění vnitrobloku vhodnými rostlinami – na pavlačích se rozrůstaly břečťany, v truhlíkách různé stínomilné rostliny včetně kapradin, na balkóně v posledním patře se zase rozrůstaly bylinky a sukulenty. Viděli jsme záběry termokamer, které jednoznačně ukázaly vliv zeleně na snižování teplot v městském prostředí.  Diskutovali jsme i o dalších adaptačních opatřeních na klimatickou změnu, řeč přišla i na biodiverzitu (tedy přírodní rozmanitost) a možnosti její podpory.

V institutu sídlí mnoho různých společností. Jednou z nich je i REKÁVA, se kterou spolupracujeme na pěstování hlívy ústřičné na kávové sedlině. Mohli jsme v jejích prostorách ochutnat i biosušenky vyrobené s využitím kávové sedliny – ty většině z nás ale nechutnaly.

Společnost ZACHRAŇ JÍDLO zase pro všechny v domě připravuje snídaně ze zbytkového a neprodaného jídla a tím ho opravdu zachraňuje před vyhozením do odpadu. Do snídaňové místnosti jsme jen nahlédli a pospíchali dál, protože nás čekal další program.

V Celetné ulici sídlí Pražský inovační institut a zde pro nás byla nachystána výstava různých výrobků z odpadu či vytvořených šetrnými technologiemi. A bylo opravdu na co koukat.  Např.:

  • Společnost NILTEXTIL se zabývá vývojem a výrobou plně cirkulárních, inovativních látek a oděvů, pro které zároveň zajišťuje zpětný sběr a následnou recyklaci bez ztráty kvality vláken. Oděvy se tak na konci životního cyklu nestávají odpadem, ale surovinou pro další výrobu.
  • Česká firma NILMORE vyvinula novou technologii molekulární recyklace textilních materiálů – ta spočívá v rozpadu textilních vláken na jednotlivé molekuly, které jsou následně opět spojeny, až vznikne novým materiál v původní kvalitě. Všechny textilie mohou být díky tomu recyklovány prakticky donekonečna. Firma má též zpracovaný zpětný odběr – obnošený textil mohou zákazníci vracet prostřednictvím CircularPointů nebo Zásilkovny – oděvy jsou následně zrecyklovány a vráceny opět do oběhu.
  • Firma se momentálně zaměřuje na produkci ekologicky šetrných textilních materiálů např. z recyklované bavlny, kukuřice či oceánského odpadu. Výrobky mají proti běžnému textilu až o 70 % nižší uhlíkovou stopu a spotřebují při své výrobě o 98 % méně vody.
  • Konkrétními materiály, které firma vytváří, je např. NILPLA (z kukuřice či cukrové třtiny), NILCOTT (z molekulárně recyklované bavlny), NILPET (z molekulárně recyklovaného polyesteru) či CIRPED (z recyklovaných pneumatik).
  • Stavebnice a hlavolam TOTEMO je vyráběná z recyklovaného odpadu – hlavně z víček od lahví, rozebraných ledniček či obalů od potravin.
  • Společnost MYCO vyrábí s využitím odpadových materiálů (např. pilin) a houbového mycelia (např. z houby lesklokorka) materiály, které dovedou nahradit polystyrén či dřevotřísku.

Velkou část z nás zaujaly též proteiny z červů a cvrčků (obsahují jich stejné množství jako hovězí maso, ale jsou vytvořené mnohem šetrnějším způsobem – z hlediska záboru plochy, skleníkových plynů či spotřeby vody – dozvěděli jsme se např., že na 1 kg hovězího masa je potřeba přes 10 000 litrů vody). V rámci ochutnávky jsme snědli několik balíčků a kdyby to záleželo jen na nás, v ochutnávce bychom pokračovali.

Museli jsme ale vyrazit na další zajímavé místo – do Kampusu Hybernská. Zde jsme si prohlédli dřevařskou dílnu, která umožňuje obyvatelům města opravovat starý a poškozený nábytek, využívat odpadní dřevěný materiál na výrobu smysluplných věcí, půjčovat si k tomu za drobný poplatek i stroje a nářadí. Je možno se tady také formou workshopu učit s tímto nářadím pracovat.

Hned vedle je kavárna, která se snaží být bezodpadová, Viděli jsme v ní pracovat studenty u stolů a židlí, které z velké části prošly před tím místní renovační dílnou, okolo bylo mnoho zeleně a systém na zachycování dešťové i odpadní vody a její vracení do oběhu.

Prostě jsme poznali, že v Praze funguje mnoho skupin lidí, které přemýšlejí o dopadech svého chování na naši planetu a které chrlí nápady, jak tyto dopady snížit. Bylo to hodně inspirativní a optimistické. Snad takových lidí bude přibývat.

Čas byl neúprosný a nám nezbylo nic jiného, než se vydat na zpáteční cestu. A naše dojmy? Zde jsou:

  • Zaujalo mě, kolik věcí se dá zrecyklovat. Také mě zaujalo, že ty žížaly v kompostu jsou v zimě méně aktivní.
  • Zaujalo mě, že se dá ve městě kompostovat.
  • Zaujalo mě, že jsme si mohli dát sušené cvrčky a červy.
  • Zaujala mě miska z pilin a hub.
  • Viděla jsme hry z recyklovaného papíru pro slepé lidi.
  • Jedno tričko se díky jedné firmě dá nosit, vrátit a po zpracování ho získat zpátky.
  • Je dobré, že se tolik lidí takto stará o přírodu a ze starých věcí dělají věci nové.
  • Je užitečné pěstovat povislé rostliny, protože odhlučňují a ochlazují prostředí a taky je z nich útočiště pro nějaké živočichy.
  • Zaujalo mě, že se dají dělat misky z podhoubí. Dozvěděl jsem se, že se dělají sušenky z lógru.
  • Zaujalo mě, že difuzér kouřil zespodu a ne shora.
  • Bavilo mě to na výstavě, kde byly věci z odpadu.
  • Hořká sušenka mi opravdu nechutnala.
  • Ukázali nám, jak se recykluje – např. zbytek z kávy, papír, … Vysvětlovali nám, jak se kompostuje a také nám dali ochutnat sušené červy.
  • Zaujalo mě, že v té kavárně mají židle z druhé ruky. Bavilo mě si hrát s párou.
  • Líbila se mi lampa v kavárně.
  • Naučili nás, jak se recykluje káva a jak se dá v Praze ochladit vzduch.
  • Ukázali nám recyklaci dřeva, papíru, plastů, kávy, ukázali nám žížaly. Bylo to zajímavé, líbily se mi ty nápady a taky, že nám dali ochutnat červy.
  • Naučili nás recyklovat kávu a vysvětlili nám, co je to biodiverzita.
  • Zaujalo mě, že se z podhoubí dají vyrobit nádoby, které se pak dají dát na kompost. Bavilo mě jíst cvrčky a kávové sušenky.
  • Líbily se mi ty kytky a ta dílna.
  • Bavilo mě všechno.

Honza Vrtiška a dojmy žáků 6. A

DSC_0638
« z 61 »