V letošním školním roce jsme si vyrobili nový venkovní dvoukomorový kompostér na školní zahradu a na chodby školy umístili 2 vermikompostéry. Tím pádem se nám výrazně navýšila spolupráce se žížalami, které se starají o náš bioodpad.
Při hodině přírodopisu v 6. A jsme se tedy snažili o těchto pracantech něco dozvědět.
V učebně vzniklo několik stanovišť a my jsme je v malých týmech postupně procházeli. Zkoumali jsme např. lupou vnější stavbu žížal a způsob jejich pohybu, zajímalo nás, jak reagují na hmatové (lehce jsme se jich dotýkali v přední, střední i zadním části těla, abychom zjistili, že nejvíce hmatových čidel mají v přední části těla) či chemické podněty (zde jsme vatovou tyčinku namočenou do octa přiblížili opět k jejich přední, střední a zadní části těla – nejvíce čichových senzorů mají opět v přední části těla – žížaly se velmi intenzivně začaly kroutit – ocet jim nebyl vůbec příjemný).
Zkoumali jsme také, zda budou aktivně vyhledávat vlhké místo na filtračním papíře, pokud jsme je umístili na sousední suchou část – a žížaly nás nezklamaly – hned, jak zjistily, že sousední sektor má pro ně přátelštější podmínky, vydaly se ho okupovat. A taky nás zajímalo, co budou dělat, pokud se jejich prostředí v hlíně zasytí vodou – zde jsme hledali vysvětlení, proč se žížaly při velkých deštích objevují na půdním povrchu, což by je jinak vůbec nenapadlo.
Během celé této práce jsme trénovali tvorbu hypotéz a jejich ověřování. Škoda jen, že jsme měli na vše tak málo času.
Honza Vrtiška
