Živá zahrada - týdenní pozorování školní zahrady - ZÁKLADNÍ ŠKOLA VRANÉ NAD VLTAVOU

Ve dnech 16. – 20. 12. 2024 proběhlo již tradiční pozorování školní zahrady v rámci projektu Živá zahrada. Prosincové pozorování je vždy zaměřeno na ptáky. Naše škola v čele s Ekotýmem 1. stupně nezahálela a snažila se pro ptačí návštěvníky vytvořit přátelské a podnětné prostředí. Kromě jezírka, které ptákům slouží i v zimě jako napáječka koupadlo a kromě různých keřů a habrového živého plotu, které slouží jako odpočívadlo a místo úkrytu, jsme ptákům nabídli řadu krmítek (z toho některá vyrobili druhostupňoví žáci ze zbytkového materiálu při pracovních činnostech) a pestrou potravu – různé ořechy a další olejnatá semínka, tukové koule i dužnaté plody.

A jak to dopadlo?

Na krmítko opatřené kamerou létalo 11 druhů ptáků – sýkory koňadra, modřinka, parukářka a babka, brhlík lesní, červenka obecná, pěnkava obecná, dlask tlustozobý, straka obecná, sojka obecná a hrdlička zahradní. V pátek 20. 12. 2024 proběhlo celodenní pozorování tohoto krmítka vždy v 5minutových intervalech a bylo zjištěno např. toto:

Jako první se objevila červenka obecná v 7:37:47 (to byla ještě skoro tma a fotografie z krmítka pořízená je černobílá), první koňadra se objevila v 7:45:26, první modřinka v 7:46:42, první parukářka v 7:53:02, ostatním druhům to trvalo podstatně déle. Barevně byly ptáci zobrazováni od 8:07 hodin.
Posledním jedincem byla opět červenka obecná v 16:25:14 (to už byla zase tma), poslední modřinka přilétla v 16:02:34, poslední parukářka v 15:56:20 a koňadra v 15:54:56.
Celkem bylo za celý den zaznamenáno 2421 příletů na krmítko, nejčastěji ho využívaly koňadry (1765 příletů, což je 72,9 % všech příletů), následují modřinky (485 příletů – 20 %), parukářky (113 příletů – 4,7 %), podíl ostatních druhů nedosáhl ani 1 %.
Přílety koňader ani modřinek nebyly rovnoměrně rozprostřeny v čase, vyskytovaly se v jakýchsi vlnách. Tito ptáci se v zimě sdružují do přelétavých hejn a většinou přiletí celé hejno, a pak nastane fofr – bylo zaznamenáno i 6 koňader na krmítku najednou, zbytek sedí v jakési frontě na blízkém keři a jakmile se uvolní místo, naletí do krmítka. A pak jako když utne a třeba 5 i 10 minut nepřiletí nikdo. Nejdelší období klidu nastalo po 132. hodině a trvalo 16 minut a 20 sekund.
Největší nápor na krmítko byl mezi 12:35 a 12:40 – 93 příletů na krmítko.
Sýkora modřinka je malý druh sýkorky, ale opakovaně byl zaznamenán její agresivní útok na větší koňadru, což většinou vedlo k jejímu vyhnání z krmítka.
Samostatnou kapitolou jsou velcí ptáci, sojky, straky a hrdličky. Hlavně hrdličky trávily na krmítku dlouhé minuty a nikoho na něj nepustily – nejdelší takové období trvalo s malou přestávkou od 9:20:22 do 9:35:15 – tedy skoro 15 minut.

Na vybrané zástupce se můžete podívat na video záznamech pořízených v dalších prosincových dnech:

Bylo samozřejmě důležité pozorovat i zbývající krmítka či další části zahrady, protože řada ptáků na krmítko nepoletí – buď využije nabídku potravy rozmístěnou na zemi nebo se ji jede po vlastní ose a naše krmení je vůbec nezajímá.

Do první skupiny patří kos černý a vrabec domácí, i pěnkava obecná byla na zemi mnohem častější než na krmítku.

Do druhé skupiny patřila žluna zelená, která poskakovala po trávníku, strakapoud větší a strakapoud prostřední, které šplhali po morušovníku a hledali potravu pod jeho kůrou (strakapoud velký se byl i napít v jezírku), šoupálek (netroufáme si určit druh), který také šplhal po kmenech morušovníků i šeříků, poštolka obecná, která si sedla do špičky douglasky a střízlík obecný (náš skoro nejmenší pták), který překvapivě poskakoval po dlažbě kolem jídelny.

Celkem jsme tedy zaznamenali 19 druhů ptáků a trochu nás mrzí, že naše zahrada letos nezaujala stehlíky, čížky či hýly, kteří na ní byli pozorování v předchozích letech. Tak snad příště.

Honza Vrtiška